Pořád bude votravovat!

Jak Švejk sliboval novou epochu své značné pracovní aktivity, tak i záhy splnil. Nadporučíkův stůl byl náhle plný nevídaně odvážných návrhů, div že je ani nestačil vyhazovat do koše, většinou bez přečtení, které by bylo jen ztrátou času! Třeba tento:

Návrh aktivních vopatření PSYVOPS

Agentůra pro Specijální projekty

Vypracoval: Švejk Josef, vosobně a vlastnoručně (já jen, až se budou přidělovat ty metály, tak aby se nespletlo, kdo to vymyslel)

1) Infyltrace společnosti Mek Kynzy

Navrhuju, infyltrovat tudle děsně slavnou américkou poradenskou kumpániji, a vovlivňovat skrzevá její vliv celou světovou ekonómiku! Nasadit tam naše specijálně cvičený ekonómický assets jako konzultanty v kvádrech a upnutejch kostýmkách, co jim nejvěčí světový korporace pudou na ruku, a s důvěrou si poslechnou jejich dobře mejněný rady! Použít vofenzivní PSY metódy v jejich přesvječování! A eště bych udělal dojem na dědu, von byl totiž taky oučetní!

2) Využít můziku pro počestný oučely propagandy

  1. A) Vovládnutí hip-hopový scény

Svrhneme současnýho krále repu, už jsem i připravil ňáký móc přesvječivý texty jako ‚Seš moje bejby‘, taky ‚Zlatej řetěz‘, jó a eště ‚Řekni, kdo je král‘, neni špatnej ani ‚Mám nejlepší káru‘, ale ouplně je dostane můj ultimální song ‚Tvrdej je strýt byznys‘, kterej je podle reálnejch událostí, co se běžně dějou u nás v Libni, skoro na každým rohu! Dosadíme tam ňákej náš spolehlivej asset… a ten bude muzikou intenzývně působit na masy, jako tehdá ty kucí Lunetyci! To bude sukcés!

  1. B) Reaktývace slavný skupiny Lunetyk (pro oučely vyššího zájmu)

Co by tydle klucí dokázali, bejt kapánek indoktrýnovaný vyššíma zájmama, místo pouhejch tanečků na dýzách a cumlání s připitejma pištícíma holkama!

Když to taky uděláme skrzevá puberťáky a pokročilý PSY metódy, bude nám mládež a celá Generace Ypsylón zobat z ruky, jen to nechat dozrát, ty plody, který nejčko vodpovědně zasejem! Proti mýmu plánu je ta vaše slavná Voperace Entyta začátečnická komédije!

Švejk Josef, z přísně tajnýho outvaru C102, v.r.

„Co to pořád máte s tím hip hopem, Švejku? Už mi to dáváte podruhý na stůl, vy věčnej otravo, a stejně jako minule vám říkám, že na to nemáme zdroje, ani lidi, ani čas, a možný výsledky jsou mlhavý až pochybný! Náš projekt je nastavenej na jeden rok! Ne, že teď budeme investovat do nějakejch puberťaček, který možná k něčemu budou až za dvacet let! Dělejte něco smysluplnýho, s možností okamžitýho, nebo krátkodobýho zisku! Od toho tu jsme!”

„A já si přesto myslím, pane obrlajtnant, že byste to měl eště uvážit!” odvětil Švejk pevně. „Tendle hip hop má totiž dost vejznamnej propagándistickej potenciál, a ve světě to nejčko začíná dost letět! Mohli bysme bejt první, kdo se do toho dá v zemích NÁTO ve velkým, kdo aplikuje tydle nový pokrokový metódy vovlivňování davů! Takovou unikátní možnost si přece nemůžeme nechat ujít! Volná mezera na trhu, velký možnosti, získat moc i vliv, prosazovat vznešený ideály naší slavný a milovaný Armády!”

„Uznávám, že působit na mladý lidi by mohlo bejt výhodný. Přece jen, za pár let z nich budou rekruti, který potřebujeme stále,” zamyslel se nadporučík.

„Nó přesně! Vo tomdle pečlivym zasazování květinek mluvim! Páč co je pane obrlajtnant nejlepší – ty holky nám můžou silně pomoct! Vony totiž všecko pilně sdílej na sociálních sítích, a vůbec maj širší společenský kontakty! Z logiky věci, teda – esli si vytvoříme přístup do jejich myslí, do jejich hlavinek, tak voni nám to sdělení pomůžou efektývně šířit dál!”

„A co? Armádní propagandu? S tím vás akorát tak pošlou někam! Vždyť oni mají na háku i svý vlastní rodiče, natož stát, a natož zelenej mundúr! Proto vám říkám, že to není reálný! My se k nim sice můžeme dostat, kdybysme teda – zcela teoreticky – vyřešili to hudební kralování, ale co dál? Tam přece musí být nějaký atraktivní sdělení, a mě nenapadá nic, co by je mohlo zaujmout. Může být třeba jeden song, možná dva, kde se o tom bude zpívat – ale ne každej!”

„Nejlepší by byl novej hudební žánr: vojenskej hiphop,” navrhl Švejk směle. „To tady eště nebylo! A zní to moc dobře! Když maj gangstéři svůj rap, tak proč né vojáci? Místo vo kradenejch kárách, zlatejch řetězech a bílým prášku pochybnýho složení, kterej se dýluje někde v podloubí, budeme zpívat vo hrdinskejch činech našich kluků, který se dějou denně!

Byl zrovna článek v ‚Armádním měsíčníku‘ vo tom statečným desátníkovi Borovcovi, četl jste to? Jak na stráži líznul ty dva diverzanty, co chtěli vlízt do přísně chráněnýho vobjektu Armády, a štípnout naše vojenský tajemství, aby náš stát mohli třeba zákeřně napadnout! Ale von je s nasazením vlastního života zadržel! Ty hodinky s věnováním vod samotnýho Ministra Vobrany a pamětní plakétu ve zlatě si náš hrdinnej koléga plně zasloužil!”

„To byli stejný pitomci, jako vy, že lezli přes žiletkovej drát,” připomněl nadporučík. „Sešívali je potom, jak starý kabáty! To by přece žádný rozumný špión neudělal! Amatérština. A v tom skladu byly stejně jen prošlý konzervy, jakýpak tajemství!”

„Ale koho zajímá pravda, pane obrlajtnant? Hlavní je to sdělení! Jednoduchý, ouderný, jasný! Tady je hrdina, co dokázal něco velkýho – a v poslouchači, divákovi nebo čtenáři se maj vzbudit emoce, vyvolat dojem, aby něco cejtil! Vo žádnou pravdu nejde, a nikdo ji ani nehledá! Není čas, všici jsme hrozně bizy a proto žádáme vod pana šéfkuchaře jen rychle stravitelný jednohubky, nic komplikovanýho, s čím bysme se museli dlouho přežvejkávat! Není čas na zdržování, utíkaj peníze! Dyk my bysme lidem ňákou složitou pravdou vlastně i ubližovali, že by museli pochybovat, anylýzovat, myslet, a takoví nelidové přece fakt nejsme, abysme po nich takový hrozně náročný věci chtěli!

Todle nejsou suchý noviny, ale vznešený umění, kde se s dílčí oupravou informací jasně počítá! Propaganda je sexy trend! Lidi chtěj, aby jim někdo mazal med kolem pusy, voni to maj rádi, i když se k tomu veřejně nehlásej! Ale každýho potěší, když vidí, jak je děsně důležitej, že i naší slavný Armádě stojí za to, kapánek ho přesvědčovat, motývovat, aby změnil názor, šel blahodárně s proudem, ulehčil si to prostě! Takhle se daj lidi i krásně zapojit, že to celý budou vnímat jako sdílenou věc, společný dílo, takže i jejich! Budou zainteresovaný!”

„Uznávám ten princip, ano. Ale jak to chcete provýst? Neříkejte mi, že byste se na to pódium postavil sám, a stal se idolem mládeže? Zrovna vy, Švejku! To by nám z Ministerstva Zdravotnictví zakázali tuplem, že vedete novou nadějnou generaci akorát k zahálce a konzumaci lihovin!”

„Já vobstarám ty nadmíru přesvědčivý a sexy texty, jak jsem říkal! Na šou tu bude jinej střelec a talent, kámoš vod nás z Libně, mladej, vysoce motývovanej, a moc hladovej! Povídal, že sundat nynějšího krále, to by se stal navěky legendou! Páč jak řiká klasická poučka – pokavad se nechceš zdržovat s pomalým budováním moci, rovnou zaútoč na krále, a jeho nepřátelé ti pudou na ruku! Získáš respekt, spojence, posílíš, prostě vejhody!”

„A ten nynější král, to je kdo?”

„Ňákej Excelsiór, tak si řiká! Je dost dobrej, to se musí nechat! Ale my budeme eště lepší! Von to dělá pro zábavu, prachy a ego, ale my z vyšších zájmů, který dycky nad takovejma nízkejma pohnutkama musej zvítězit, to dá přece rozum!”

„Už jsem teda dělala ledacos, ale hip hop… máte dost originální nápady, pane Švejku!” žasla Denisa, která dosud rozpravu jen pasivně poslouchala.

„Sponzorovat umělce nám přinese mnohý vejhody i na kulturní frontě! Ať lidi viděj, jaký záslužný činnosti se tu v Armádě věnujem, že zapojujem znevejhodněný jedince do akce, a dáváme jejich životu smysl! Von je totiž Tonda taky z periférie Libeň, a to když dostanete vod sudiček do vínku, budete se muset moc snažit, abyste nespadli na šikmou plochu, když je u nás tolik pokušení a bohužel i neblahejch, ale lákavejch vzorů!

Sociální začleňování musí bejt, to vám povídám! Mladý musej vidět, že to jde, a co jim za zázračnou životní změnu může přinést Armáda! Jako mně!

Klidně ze mně taky udělejte zářnej příklad napravenýho padlýho anděla, pro oučely publicity a PR! Nechám se i vyfotit, dyk vizuály jsou u každýho mediálního sdělení děsně důležitý, a dokonce se na ten velkej den i učešu!

Nebojte. nebude mi vadit, když můj ksicht vovládne média a bude viset na každým rohu, jak se sluší a patří při velký kampani! Každýmu ten svůj životní příběh, plnej zvratů, klidně vyložím i vosobně, veřejný pozornosti se nebojím! Dyk ta moje pohnutá histórie je vlastně i pravda… a pravda, to je ta nejlepší propáganda!”

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com