Pozor, Armáda je v akci!

Přirozeně, že renomovaný bulvární týdeník ‚Těžká pomluva‘ využil rozmachu Internetu na počátku 21. století k tomu, aby si zřídil i webovou verzi, která měla oproti papírovému tisku mnohé zásadní výhody. Šéfredaktor Navrátil byl vždy fandou do informačních technologií, ale nikdy by ho nenapadlo, jak masivně může virtuální verze podpořit jeho časopis jak v prodeji výtisků, tak reklamy!

Liboval si, v jak dokonalé symbióze obě verze jsou – jedna mohla podporovat druhou, ale neuvěřitelně účinně! Například se na webu objevila mezi záplavou drbů výrazná zpráva, upoutávka, že v příštím papírovém čísle bude nějaký ultimátní drb, ale že výtisků bude jen omezené množství a na web se zpráva dostane až se záměrným zpožděním, tak ať si kupující ve středu, kdy časopis vycházel, raději přivstanou, protože tento článek si prostě musí přečíst! A čtenáři dobře věděli, že nepřehání, a že to bude opravdu něco šťavnatého!

Naopak zase, v tiskovině mohlo být častokrát zdůrazňováno, jak vysokou návštěvnost má webová verze, prý trojnásobnou oproti nejlepší konkurenci, což bylo velmi výhodné z hlediska prodejnosti reklamy. A těmto dobrým zprávám se dalo účinně pomoct technickou manipulací webových statistik a falšováním síťového provozu!

Bylo to prostě dokonalé! Inzerentům pak Navrátil mohl předložit vyloženě pevná, betonová a jasně znějící čísla, která způsobovaly, že inzertní prostor v médiu byl vyprodán na půl roku dopředu, a ceny nebyly nijak lidové. Jen ty nejsilnější korporace si mohly dovolit rozsáhlejší reklamy!

Naopak v případě tisku zastával Navrátil opatrný přístup a jasně zdůrazňoval, že mu nejde o maximalizaci počtu prodaných výtisků, ale pečlivé budování stabilní čtenářské základny, třebaže menší, která ale zajistí, že se do tiskárny nebudou vracet balíky neprodaných čísel, signalizujících neúspěch. Ohlídal, aby se vytisklo raději trochu méně, ale prodalo se vždy vše. Samozřejmě, že v zájmu efektivního falšování statistiky bylo nejlepší, případný zbylý náklad prostě zkoupit, a na to dokonce vyhradil v rozpočtu média tajné fondy!

Žurnalistika byla z důvodu bulvárního zaměření časopisu vždy na vedlejší koleji, ač i v tomto ohledu Navrátil občas rád udělal výjimku. Někdy se sám zhostil reportáže, spíše z recese, ironie, a právě z důvodu toho nadhledu byly jeho články na ‚investigativní‘ témata silně oblíbené, dokonce do té míry, že mu časem docela všechny ‚seriózní‘ média nabídly se vší vážnosti skvěle placenou redaktorskou pozici, s vědomím, že právě kombinace zpráv a drbů, jakási zlatá informační cesta, moderně řečeno ‚Infotainment‘, jim získá maximum čtenářů.

Nepředvídatelnost šéfredaktora se projevovala i v nečekaných tématech, která si zvolil, a někdy překvapil doslova celou zemi nečekanou erudovaností a rozhledem, kterým se mohl rovnat i špičkám v příslušných oborech. To ještě více posilovalo jeho reputaci, ač realita byla méně zářivá, totiž, že si velmi rád s články nechal pomoci různými experty, upravil je do naučně-populární formy, a pak je vydával za svoje vlastní.

V každém případě, když se něco jím podepsaného objevilo, všichni již předem věděli, že to bude učiněný trhák!

Jednou v úterý večer, před osmou, v ideální dobu k publikaci, když mnoho lidí zrovna sedělo doma před počítači a projíždělo zprávy, se na hlavní stránce webu časopisu objevil článek s tímto šokujícím titulkem:

EXKLUZIVNĚ!

Tajemství Štěchovického pokladu možná odhaleno!

Probíhá tajná armádní operace na jeho vyzvednutí?

Redakce jede na místo! Čekejte převratné novinky!

Dozvěděli jsme se z dobře informovaných zdrojů, že poblíž Prahy má právě v tomto okamžiku probíhat tajná armádní operace na vyzvednutí tzv. Štěchovického pokladu, po kterém se neúspěšně pátrá již sedmdesát let. Byl tedy nalezen, anebo jde jen o další falešnou stopu? Zatím víme jen to, že do určité lokality, která je poblíž známých Štěchovic, nyní míří velká armádní skupina, včetně ženistů, což by nasvědčovalo skutečnému nálezu! Ví se totiž, že podobné úkryty bývají zajištěny třaskavinami!

Nadešel tedy ten okamžik, kdy se celá ta dávná historie Štěchovického pokladu uzavře?

Budeme u toho! Tento text píšu z auta, které míří za přísné konspirace co nejrychleji na místo. Co nás tam čeká? Nechte se překvapit, spolu s námi, a sledujte další zprávy! Zdá se, že dnes se nepůjde spát! Dal bych starou láhev za to, že je to tady! A soudě k manévrům, které Armáda podniká, se asi bude jednat o majetek nesmírné ceny!”

Nebylo třeba se domýšlet, jakou lavinu tato zpráva na Internetu způsobila! Renomované zpravodajské servery i televize okamžitě žhavily telefony, aby zprávu ověřily, protože se mohlo jednat o kachnu, či žert. Ale na všechny ten Navrátilův tón působil dost vážně! Nebývalo u něj zvykem, že by si vymýšlel! On sám si vypnul telefon, aby se ujistil, že žádný z jeho konkurentů se nedostane na místo dříve, a reportáž tedy zůstane exkluzivní co nejdéle.

Návštěvnost webu týdeníku, kde mělo dojít k odhalení dalších informací, vzrůstala nevídaným tempem – o tisíce kliknutí za jedinou minutu! První ověřená zpráva domněnku, že se jedná o skutečný nález, ještě potvrdila. Mluvčí Ministerstva Obrany totiž k věci sdělil toto:

„Nemohu potvrdit, zda nějaká taková armádní aktivita nyní probíhá, či nikoliv. Pokud se něco dozvím, budu vás informovat.”

Z uvedeného vyjádření se mnozí dovtípili, že i samo Ministerstvo napjatě očekává, zda akce skončí úspěchem, či malérem, a bude zdrženlivé do doby, než nález bude v bezpečí. Pokud by totiž celá ta historie skončila nějakou nešťastnou explozí a ztrátou na životech, nepochybně by bylo optimálním postupem vysvětlit událost veřejnosti tak, že se jednalo o pokus například zajistit nalezenou starou munici z války, a o žádný poklad nikdy nešlo! Protože případné oběti na životech by se musely nějak vysvětlit – a hamižnost po zlatě, Jantarové komnatě a kdovíčem dalším, co se mělo v pokladu nacházet, by u veřejnosti neprošla! Natož, kdyby tyto podminované hodnoty byly zničeny!

Zato mluvčí Policie dala najevo, že o věci naprosto nic neví, čímž zase potvrdila, že se musí jednat o operaci s maximálním stupněm utajení, že totiž jiné bezpečnostní složky nebyly informovány.

Dále přišli na řadu občané Štěchovic, počínaje starostou, a dva bývalí hledači pokladu.

Občané hlásili, že ve vsi i okolí je klid, nebyl tam žádný mimořádný provoz. V tak malé obci by přesun armádní techniky musel být ihned zaznamenán – světla, hluk motorů. Ale nikdo o ničem nevěděl. „Máme tu klidnej večer a koukáme se starou na telku, nic se neděje, ani psi neštěkaj,” tvrdil Jan Vraný (42) z Akátové ulice.

Pochopitelně, že novináři neváhali, a jako na logickou lokalitu vyjeli přímo na Štěchovice. Ale museli jen potvrdit, co uvedli místní lidé – v okolí se nic nedělo, staré štoly a vytipovaná místa byly pusté, nikde nikdo, jen zalarmovaní novináři a čumilové, co se sem začali neprodleně sjíždět ve velkých počtech, bloudili s baterkami lesy kolem vrchu Medníka a Hradištka, notoricky známých míst, zakopávali o kořeny, a zklamaně se po chvíli vraceli k autům. Televizní štáby zatím organizovaly dramatické rozhovory na náměstí, kde byl ve středu pozornosti známý hledač pokladu.

„Tady, v bývalým výcvikovým prostoru, vím nejmíň o třech téměř jistých lokalitách, kde se Štěchovickej poklad může nacházet, a je jen otázkou času, než je taky zaměřím a vyzvednu. Bude to velký odhalení,” zkusil využít té mediální pozornosti, ale věděl, že nyní jeho osoba nikoho nezajímá.

„Vy tedy říkáte, že se nález může nalézat klidně i daleko odsud, v řádu desítek kilometrů, protože tak velký byl tehdy vojenský prostor, odkud se musely vystěhovat celé vesnice?” tázal se redaktor.

„Ano, tak to je! Řádově tu mluvíme o stovkách čtverečních kilometrů. Může to bejt kdekoliv, a stejně tak to ale může bejt i úplně jinde v republice,” odvětil nakvašený hledač pokladů.

„A vy se domníváte, že vzhledem k nyní dostupným informacím, jako účast Armády a ženistů, se může jednat o skutečný nález velkého významu?” dorážel televizní redaktor dál.

„Tak něco najít mohli. Je tady toho ukrytýho víc,” trval hledač dál na svém, aby nepřišel o dobře zajetý byznys.

Už už chtěly média informovat, že šlo asi o pouhou kachnu, a odvolat celou tu neúčelnou akci, když se na Nejtkově webu objevil nový text.

Jsme na místě! Nechtějí nás pustit dál! Všude kolem vojenská vozidla a pěchota s plnou výzbrojí! Pásky ‚Armáda – Vstup zakázán‘, prostor ohražen na kilometry daleko! Mobilní telefony jsou hluché, bez signálu! PRVNÍ FOTKY!!!

Fotky! Ty mohly prozradit ledacos! Sice již byla dávno tma, ale s obrázkem má každičká zpráva větší říz!

Na obrázcích, které Navrátil dal záměrně k dispozici v poměrně malém rozlišení, aby napínal čtenáře i diváky televizí, byli skutečně vidět silně ozbrojení vojáci, vojenská technika a zelenobílá páska.

Avšak mluvčí Obrany nadále tvrdošíjně odmítal k věci cokoliv sdělit. „Bez komentáře!” odbýval média.

Jedna TV v rámci vstupu do pozdních večerních zpráv obratem zavolala specialistovi přes Armádu, a zajímala se, zda považuje dle předložené dokumentace věc za reálnou?

„Soudě podle tý zobrazený scény, tak pokud se nejedná o nějakou grafickou manipulaci s obrázky, tak to skutečný být může. Souhlasí totiž i poznávací značky, vybavení. Pokud je to podvod, tak hodně nákladnej!

Sehnat takovou speciální techniku totiž není jen tak, to je vyhrazenej a hlídanej vojenskej materiál, to si nekoupíte někde v autosalónu vedle Škodovky! Třeba tady to zamaskovaný vozidlo, ten Humvee, s tou podivnou nástavbou, vidíte? Tak to je ‚Avenger‘, jedna z úplně nejvíc utajovanějších součástí výzbroje naší Armády! Když se nasazujou tyhle vozidla, musí jít o něco fakt hodně velkýho. Protože jinak jsou jen u těch nejvýznamějších objektů, jeden totiž stojí asi sto padesát miliónů!”

A ty vypnuté mobilní sítě?

„Někde v lese signál bejt vůbec nemusí. Ale pokud to není tím, ano, pak může jít o státobezpečnostní akci! Jedině nejvyšší místa můžou povolit celkové vypnutí elektronické komunikace v lokalitě. Proto nikdo nehlásil průjezd kolony.”

Navrátil měl pravdu – vypadalo to na dlouhou noc. Kdo by také mohl usnout, když třeba byli blízko objevu století?

Po půl hodině šéfredaktor přidal další snímky, pořízené z vyvýšeného místa výkonným teleobjektivem. Z nich byla jasně zřetelná záře silných reflektorů, osvětlujících les kolem. Mezi stromy se daly rozpoznat obrysy dalších postav a vozidel.

Na dotaz, proč na místě není vzdušná podpora, jak to bývá u podobných akcí, odpověděl vojenský expert: „Podle hluku by se dalo snadno poznat, kde operace probíhá, a civilisté by ji mohli komplikovat. Dokonce, ale to hodně přeženu, by mohlo dojít i k nepřátelský akci, aby se buď zabránilo vyzvednutí, anebo se to prostě zabezpečilo pro někoho jinýho, pokud je tam opravdu něco cennýho. Nemyslím peníze, ale informace. Ví se, že docházelo k různýmu výzkumu, a nějaký ty zlomový data tam právě můžou bejt. Lítající talíře, tajný prototypy, a tak. Každopádně, probíhá to podle protokolu,” potvrdil nakonec.

Kolem jedné ráno, když server Nejtkova plátku sotva stíhal zvládat lavinu náštěvníků, co neúnavně diskutovali a obnovovali stránku, aby nezmeškali nový článek, se objevila další zpráva.

NÁTLAK NA NEZÁVISLOST TISKU

Armáda nás důrazně žádá, abychom neinformovali do zítřejších 11.00 o dalším průběhu operace! Zůstat na místě smíme, ale bylo nám pohrozeno, že pokud vám podáme další informace o tom, co se tu právě děje, v zájmu bezpečnosti státu bude náš server dočasně znepřístupněn veřejnosti.

Tak než nás vypnou – velká vojenská kolona právě něco odváží pryč, co jsme viděli nakládat do vozidel!!!!! Vypadalo to jako BEDNY, v počtu desítek kusů!!!!!

Během několika minut od publikace tohoto textu server zcela spadl. Nevědělo se, zda byl web skutečně vypnut autoritami, příliš velkým množstvím současných návštěvníků, anebo hackerským útokem. Nezbývalo než spekulovat, a čekat do rána. Tisíce názorů, spekulací a konspiračních teorií zatím opanovalo ostatní zpravodajské weby.

„Haló?” volal někdo do televize. „Tak já bych vám chtěl vohlásit, že mi zrovna pod voknama projíždí vojenská kolóna! Něco vezou! Vobrněný transportéry, naklaďáky, vozbrojenej doprovod! Jo, vodkaď jako jsem? Nó ze Lhoty, to je na jih vod Prahy, za Vysokym Oujezdem!”

Další volající měl zajímavý drb. „Říkal mi kámoš, co dělá údržbáře u vojenskýho letectva, že na dnešní večer byla u nich na letišti vyhlášená mimořádná pohotovost. Nikdo nechtěl říct, proč, ale posádky držej speciální službu a čekaj na ňákej rozkaz DUKLA. Jde vo stíhačky i vrtulníky. Všechno prej plně naložený vostrou municí! A je to asi jen padesát kiláků vod Štěchovic!”

O něco později začali volat řidiči, že Vojenská Policie uzavírá dálnici D1. Jiní zase, že kolonu zahlédli úplně jinde. Byl v tom naprostý zmatek a podařilo se zabránit jakémukoliv odhadu její trasy.

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com