Přijmou naše pravidla

„Kdokoliv vstoupí těmi dveřmi, co jste sem vešli i vy, vstupuje do vysoce kontrolovaného, do všech detailů promyšleného a organizovaného světa, co má nejen velmi dlouhou tradici, ale vždy velmi důsledně a obratem reflektoval veškerý pokrok, jak technologický, tak z hlediska vývoje psychologie jako vědy,” spustila Elisabeth.

„Kasino musí být vždy vpředu, aby mohlo vyhrávat! Představte si ho, jako že je samo o sobě také hráčem. Tím nejsilnějším, pochopitelně! Nejzkušenějším, neustále, ba denně se učícím a zlepšujícím, ať již z vítězství, či z chyb, proher a bolestivých ztrát. Jakákoliv nová metoda například podvádění, která se kdekoliv ve světě objeví, je u nás do detailu analyzována, a jsou stanovena vhodná opatření pro její eliminaci od hracího stolu. Snažíme se, nikdy nedělat stejné chyby dvakrát. Do důsledku se poučit!

Pro účely toho, abychom mohli návštěvníkům a hráčům poskytnout maximálně intenzivní prožitek, kvůli kterému k nám ostatně zavítali, a také jsme zajistili férovou hru i z hlediska striktních zákonných požadavků, je potřeba, abychom každého hráče či návštěvníka, lhostejno, zda je tu poprvé či stálý host, znali do nejmenších detailů.

K tomu nám dnes významnou měrou pomáhají moderní technologie, ale mohu vás pánové ujistit, že i kdyby všechny ty naše výkonné počítače a elektronické systémy naráz přestaly fungovat, naše zkušenosti na nich nejsou kriticky závislé, a odvedli bychom stejně kvalitní práci, jako s jejich pomocí! Dokázali jsme to tak tehdy, v době před počítači, a dokážeme to i dnes!

Vnímáme techniku jako užitečného pomocníka, ale vždy a za všech okolností je pro nás středem člověk, nikoliv stroj a jeho schopnost analýzy! Ať již náš zaměstnanec, nebo návštěvník – zohledňujeme specifika každého. Každého jedince v našich prostorách vnímáme jako unikátního, a podle toho k němu přistupujeme.

Neustále sledujeme chování zcela všech. Já vím, lidé to obecně nemají rádi, být pod drobnohledem, ale toto je základní podmínka, kterou musí přijmout, aby u nás mohli být, pracovat či hrát. Všechny ty kamery kolem, to jsou naše nástroje nikoliv proti lidem, ale, přestože by tomu asi nechtěli věřit, jsou tu i v jejich zájmu! Jak jsem řekla, aby dostali co nejvíce toho, proč sem přišli – potažmo odpovídající protihodnotu za své peníze – potřebujeme získávat obrovské kvantum informací, včetně zdánlivě nejbanálnějších. Jedině to může zajistit citlivý, specifika všech jedinců důsledně zohledňující přístup.

Ano, známe lidi, víme, že spolu sdílejí některé vlastnosti! Ale nikdy neopomínáme, že rozdílost lidí zde v herním byznysu hraje klíčovou úlohu. Od nás, zaměstnanců, to přirozeně vyžaduje vysokou míru profesionality a neustálou schopnost, nejen učit se nové věci, ale doslova obratem reagovat na jakoukoliv situaci, která by mohla nastat. Nejlépe ji znát předem, a mít okamžitě při ruce přesné, systémové, neimprovizující řešení.

V praxi, aby vše fungovalo rychle a efektivně, v reálném čase, máme připravenu velmi obsáhlou sadu optimálních reakcí na akce, vycházející z návštěvníků samotných. Jinak řečeno, reagujeme těmito stokrát osvědčenými ‚odpověďmi‘ na sebemenší detaily chování návštěvníků, ať již u baru či hracího stolu, a následně sledujeme zpětnou reakci jejich. Dle toho zvolíme další tahy.

A takto vše probíhá neustále, stále dokola, od první vteřiny, co tu stráví, až do okamžiku, kdy náš podnik opustí. Potom systém finálně zhodnotí celý proces, a stanoví určitá operační východiska, aby až k nám přijdou znovu, nemuseli jsme znovu získávat tyto informace, a rovnou mohli nasadit vhodný postup. Pokračovat takříkajíc, kde jsme minule společně skončili, a mohli jsme je oprávněně vítat, jako staré dobré známé!

Nediskriminujeme nikoho! Lhostejno, zda přijde v kapse s tisícovkou, sto tisíci, anebo jen stovkou na pár drinků. U nás je každý stejně vřele vítán! Dostane se mu stejně kvalitní péče a servisu, takříkajíc šitého na míru.

Kasino je tedy, pánové, ve skutečnosti dosti osobní záležitost. Můžete být kdokoliv, vysoko či nízko postavený, bohatý či chudý, chytrý či hloupý – u nás vždy najdete uspokojení svých tužeb!” líčila Elisabeth bez ironie.

„Neinformovaní lidé mají sklony, vnímat herní byznys a kasino jako místo, kde dochází k nějakému obehrávání návštěvníků o velké peníze, v podstatě legální krádeži. Ve skutečnosti, jak jsem již dříve naznačila, naši hosté si od nás jednoduše kupují atraktivní produkt. Tedy platí stejný princip, jako kdekoliv v oblasti obchodu – host chce dostat co nejvíce zábavy, a je naše povinnost, aby ji též obdržel. Protože jedině tehdy se k nám vrátí!

Přirozeně, pokud někdo přijde, hodí na stůl peníze, počká si na jedno roztočení rulety a potom hned odejde, ať již šťastný z výhry či méně šťastný z prohry, těžko dostaneme prostor pro to, abychom mu dali něco více, než rychlé peníze, či rychlou ztrátu.

Je tedy naším dalším cílem, aby se u nás hosté zdrželi co nejdéle. Důvodů je hned několik – přirozeně, že čím déle u nás host přebývá, tím větší je pravděpodobnost, že vsadí více peněz. Ale otázka leží i jinak – čím déle nám dovolí, abychom na něj mohli působit, tím vyšší, uspokojivější požitek mu můžeme dát, tím kvalitnější produkt, ve smyslu zábavy, zážitků, vzrušení, mu můžeme předat!

Podívejte se kolem – můžete se jako laikové domnívat, že jde o obyčejný interiér, jistě si však povšimnete určitých zvláštností. Vše tady kolem slouží k nějakému účelu, má to v hostovi jakýchkoliv specifik vzbudit určitý pocit, definovaný jakousi milosrdnou, chápavou, a láskyplnou náručí, bezpečím a současně pochopením. Kdo je u nás, musí se kdesi hluboko v sobě cítit tak příjemně, jako v hřejivé dece!

Teplota interiéru, barvy, osvětlení, i obsah kyslíku, vůně ve vzduchu a jeho cirkulace – to je omamující, a přesvědčuje návštěvníka, aby se zcela uvolnil fyzicky i psychicky, zpomalil, odevzdal tomu unikátnímu rozpoložení! Užíval si, přestal hledět na čas, jako tam venku, kde probíhají, jak my noční motýli trochu pohrdavě říkáme, ‚krysí závody‘, všichni ustavičně sledují hodinky, displeje mobilů a e-mailové schránky, zda někdo nepíše. Tady? Nic z řečeného nemá nic znamenat. Jiný svět!

Je žádoucí, aby naši návštěvníci prožívali v těchto prostorách až jakýsi mírný stav transu. Kdy přestanou uvažovat s obvyklou racionalitou, zapomenou na své pochybnosti, obavy, životní strasti, nezaplacenou složenku, hádku se svou polovičkou. Ano, vsázejí a utrácejí více, ale zamyslete se, co jim dáváme: možnost, zapomenout na nepříjemné věci v životě. Nahradit je jinými, příjemnějšími!

Asi jako se lidé těšívají na páteční večer, jako kdyby měl konec pracovního týdne vyřešit všechny jejich osobní problémy a prázdnotu života! Je to dětinské a nedospělé, ale běžte do jakékoliv firmy a sledujte tu ‚páteční‘ atmosféru, jak jsou všichni mimořádně šťastní, milí, uvolnění, slavnostně naladění, v jakémsi radostném rozechvění, očekávání radosti, volnosti, že konečně začnou žít podle svého!

To samé bychom jim rádi poskytli zde, však víte, ten krásný pocit lehkosti, nezatíženosti. Aby mohli relaxovat. Ptám se vás, pánové – kolik stojí uvolnění? Někomu k uvolnění stačí láhev, pití. Jiný jde třeba cvičit, či běhat. Naši hosté nejlépe relaxují hrou! Jednoduše jim hra, potažmo prostředí hry, tento náš mikrosvět, působí určité nepochybné uspokojení!

Kolik je na světě míst, kde by se dalo účinně zapomenout? U nás, pokud se nám plně otevřete, pomůžeme vám překrýt nemilé vzpomínky i pocity. Pomůžeme vám, dívat se na věci jiným pohledem, zorientovat se. Nestojí to za ty peníze? Kde jinde se takové věci dají koupit, získat? V obchodě na rohu? Kdepak. Je jen málo takových míst, a herní prostory mezi ně patří!”

„Ale jste si vědomi, že pomocí těch vašich vysoce sofistikovaných metod zde lidé utratí příliš mnoho peněz, a zničí je to, nebo se dostanou na šikmou plochu?” osmělil se nadporučík.

„Kdo moc jí, soustavně se přejídá, nebo pije příliš i obyčejné vody, taky mu to neprospěje! Všeho je potřeba s mírou. Kdo to nedokáže, ať již s jídlem, pitím či sportem, utrácením nebo naopak přehnanou pracovitostí, dříve či později v životě narazí, bez ohledu na naši činnost!

Nemůžeme nést odpovědnost za jejich rozhodnutí, které učinili! Že jsme je svedli? Jsou dospělí a svody jsou na každém rohu! Měli by dokázat odolat! Nedržíme je tady, netaháme je sem za rukávy! Jen jim dáváme, oč žádají, co chtějí, co potřebují, po čem touží. Reklamy na jídlo, pití i sport máte také všude! Proti nim je kasino zcela diskrétní.”

„Prakticky tedy ale využíváte lidské slabosti,” nenechal se důstojník odbýt.

„To není zcela přesně řečeno! Pokud nám lidé dovolí, abychom na ně působili, přirozeně, že té situace využijeme. Dodávám ale opět – vždy od nás něco dostanou, produkt, uspokojení, vzrušení, jakkoliv tomu chcete říkat! Ani bych tomu neříkala využívání slabosti, spíš opora ve znalosti vlastností a vztahů. Těch využíváme, protože je známe, sledujeme, pečlivě analyzujeme, a dle nich se rozhodujeme.

Asi se budete divit, ale jsou hosté, kteří sem chodí právě proto! Doslova je vzrušuje, když nějak vycítí, že na ně silně působíme. Mnozí hráči dokonce právě proto vyhledávají atmosféru kasina, protože jim činí velmi libé pocity, že jsou před někým na jednu stranu silní, na druhou zase velmi malí a slabí! Je to jakási obojakost, dualita světa i kasina, která lidi žene stále dál, a vnímají život smysluplným.

Lze říct, že pravidla, působící ve světě, jsou u nás poměrně důsledně kopírována. Něco jako miniatura opravdového systému společnosti. Mnozí vnímaví hosté zde jasně cítí přítomnost moci, láká je, vzrušuje je, touží po ní. Jiní zase, a to je důležité, se chtějí té samé moci podřídit, protože to je jejich styl, jejich přirozenost, najít sílu, a schovat se do její náruče. Vidíte tedy, že naše dílčí síla a moc láká rozličné povahy, i třeba docela z odlišných pólů spektra, jak dominantní jedince, tak i pasivní, co jsou zvyklí přijímat.

Jak jsem ostatně pochopila, tyto vztahy jsou důvodem i vaší dnešní návštěvy. Myslím, že ta myšlenka, kterou jsem nyní vyslovila, je pro vás docela klíčová: totiž, že pojem moci a dělení na ovládající a ovládané je zavádějící. Nahoře jsme my – pod námi ti, co ovládají ovládané. Ale všimněte si – my jsme pořád nahoře, přestože nikoho přímo neovládáme!

Jen jim poskytujeme jakési plně kontrolované hřiště, aby zde mohli realizovat své pudy a přirozenost, když to tak otevřeně řeknu. Vždy se rychle ukáže, co je v každém člověku! Zda se před námi začne sklánět a žádat o oporu a ochranu, nebo nás bojovně žádá o radu a pomoc, jak být silnější, jak moci ovládat, jak se stát nositelem alespoň malé částečky moci naší!

Oběma těm druhům lidí dáme přesně to, co žádají. Všichni odcházejí velmi spokojeni, až uspokojeni! Pak se sem vracejí, a vědí proč. Zažívají tu totiž přesně to, co jim dělá dobře i v životě, ale v rychlém, až instantním tempu. Moc nad jinými či věcmi, i oddání se někomu, něčemu. Každý si zde najde to svoje.

Kasino je prostě dokonalé místo! Proto jsem mu sama neodolala, ani jsem nechtěla. Stala jsem se jeho součástí. A to je, věřte mi, pocit uspokojivý nad jiné!

Nevládnu lidem. Ale přesto, mám nad nimi určitou nespornou moc. Nad mladými i starými, muži i ženami, každým tady. Stačí moje rozhodnutí, a změním jejich život, třeba tím, že mým zásahem bude zvoleno jiné řešení směrem k nim.

Například, pokud sem někdo přijde a moc po něčem touží, je základní otázka – je pro něj správné, dám-li mu to, anebo mu to naopak mám odepřít? Co když se jeho či její slast, poučení a prozření nenachází pro toho dotyčného ve výhře, přestože by ji moc chtěl, ale právě v prohře? V opaku toho, po čem třeba touží jeho slabá stránka? A dostane-li právě ten opak, nezíská více, než nějakou absolutní číselnou hodnotu peněz?

Jistě ale vidíte, že následky mohou být pro dotyčné osoby významné, proto musím činit správná rozhodnutí. Kupříkladu, měla-li bych tu moc, ovlivnit, zda jejich číslo vyhraje v ruletě, a získají tak absolutně nejvyšší možnou výhru… kdo z nich by měl mít právo na takovou atraktivní odměnu? Mladý? Starý? Hodný? Zlý? Naivní? Protřelý? Muž? Žena? Dělník? Podnikatel? Filozof? Praktik?

Tato měřítka a dělení jsou zde zcela neplatná, bezcenná, až nesmyslná. Zcela zavádějící, protože nezohledňují můj, ani jejich zájem. Dar musí dostat každý! V přírodě však neexistuje samoúčelnost, a zdroje je třeba dělit uvážlivě, protože jich není neomezené množství. Tedy někdo dostane dar ve formě výhry, jiný zase, jakkoliv to zní nepřesvědčivě, ve formě prohry!

Nezajímá a nesmí mě zajímat nic jiného, než správné řešení. To je moje práce a mise. Slova typu dobrý a zlý pro mě nemají, a nesmějí mít význam! Svedly by mě ihned z cesty, a musela bych odejít!”

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com