Ráčíte kolekci Kleopatra?

„Já tomu zatracenýmu hajzlovi věřila, rozumíš, nasliboval mi růžovou budoucnost, řekla jsem, ok, věřím ti, jdu do toho, chci budovat ten vztah, něco pro to udělat, jít tomu vstříc, abysme byli spolu a fungovalo to… kolik jsem toho pro něj vobětovala, a najednou skončím skoro na ulici, se dvouma taškama, protože si mě hajzl ze dne na den prostě vystěhuje, žádný diskuze, komunikace, co jsem jako udělala špatně, prostě ahoj, vypadni, táhni, už mám asi jinou!” vylévala si Zuzana srdce.

„Jsou všichni stejný,” potvrdila jí Tereza.

„Jo, asi jo! Alespoň, že teď mám práci a můžu si zaplatit podnájem, sice nuznej, kamrlík v Karlíně, ale můžu se zase postavit na vlastní nohy, a pak bych ráda vypadla dělat někam do zahraničí, tady je to vopravdu hrůza, práce i chlapi! Ale tenhle Švejk, to je teda extratřída, já bych normálně hned odešla, když mám mít takovýho nadřízenýho, ale v mý situaci už jsem si nemohla vybírat.”

„Je to neuvěřitelnej pitomec, Zuzko! To ti budu ještě vyprávět, co se tu dělo za posledních pár tejdnů, to jsou neskutečný příběhy! Jednou třeba přišla taková dámička, docela mladá, ale vypadala bohatá, prostě na úrovni. Švejk zrovna svačil vzadu tlačenku a přitom si četl ve svojí osobní bibli, co se jmenuje ‚Marketing pro začátečníky‘. A co udělal, když tu ženskou zmerčil?

Běží k ní hned, a prý, že ‚jsem vám plně k službám, milostivá, ráčíte si vyzkoušet nejlepší model z naší exkluzivní kolekce Kleopatra, co schovávám pod pultem jen pro ty nejvýznamnější zákaznice, celebrity a VIP?‘, jak někdy za první republiky, jak kdyby si hrál na toho Kristiána, blbec jeden trapnej! Já se musela tak smát! Kdybys viděla, jak na něj nevěřícně zírala! Nechápu, že neutekla a fakt si to koupila!

Nebo zrovna včera! Přišly dvě takový mladý uhihňaný holky, znáš ten typ, jak je každá prodavačka bytostně nesnáší, navíc je musíš fest hlídat, protože s oblibou kradou hadry, jak viděly ten film ‚Jako VIPky‘ o tý americký partě mladejch, co se bavila krádežema v obchodech a rezidencích celebrit, a vybílili i barák Paris Hilton… dvakrát! Ta pipka má totiž v její obrovský šatně rozměrů třípokojovýho bytu tolik značkovejch šmuků a hadrů, že poprvý ani nepoznala, že by jí něco chybělo!

Tak jsem je hned chtěla vyexpedovat, nebudu tady potom platit ty maňasy, ale Švejk na mně, ať je nechám bejt, že je musíme sledovat a studovat, abysme pochopili, jak to ten blbec říkal, něco jako ‚tržní specifika Generace Y‘! Když něco takovýho slyšíš od tupýho kořaly, co celý dny sedí tady poblíž v hospodě U Bírhanzlů a neví ani, co to je dress code, tak se prostě musíš rozesmát… ale nejlepší na tom bylo, co mi řekl, když viděl, jak ho neberu vážně, tím tomu dal úplně korunu! To si poslechni:

‚Že se blbě chechtáš, to je přesně ten důvod, proč seš jen vobyčejnská prodavačka a navždycky budeš, a já jsem ten manažééér!‘

Zažila jsem teda už ve kšeftu ledacos, ale tohle je teda král všech pitomců!” smála se Tereza.

„Když jsem přežila tamto, přežiju už všechno,” mávla Zuzana rukou. „Udělám si svý a půjdu domů, ať si pan manažér žvaní, co chce. Hlavně, aby po mně nechtěl nějaký úsluhy, za to, že mě jako dal tu práci. Aby si jako nemyslel, že jsem mu nějak… zavázaná, a neočekával třeba nějaký… úsluhy osobní povahy.”

„Tak to by si mohl jen zkusit!” podpořila Zuzanu nová kamarádka s varovnou temnotou v hlase, a ta se jen pousmála. Věděla zcela přesně, co tím varováním Tereza myslí, a přesně to chtěla slyšet.

„Jsi moc fajn, Terko! Jsem ráda, že tu spolu budem dělat!” uzavřela pak vděčně.

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com