Von zvládne i kyber válku

„Co je vlastně v těch ‚nalezenejch‘ bednách, pane obrlajtnant?” napadlo nepříliš bystrého Švejka.

„To už není náš problém! Naše práce skončila a dál nás nemá nic zajímat, to je už záležitost vyšších míst! Ale buďte si jistej, Švejku, že na Ministerstvu už určitě budou vědět, co do těch beden dát, aby z toho měli výhody! Vždycky je nějaký nepřítel, nebo oponent, proti kterému se musí jít. A když neexistuje, tak se musí vytvořit, aby byla společenská dynamika zachovaná, jak říká klasická teorie o fungování moderní společnosti a udržování její stability!”

„Řídit takovou společnost, to je koukám velká věda,” uznal Švejk. „Někdy se dívám na ty fotky potentátů a hlavounů v novinách a řikám si, hale, dyk ty lidičky jsou stejně starý, jako já, ale je mezi náma ten propastnej rozdíl, že voni dělaj velký věci, co měněj svět, a já nic, jsem nikdo, nic neznamenám! A to jsou ty chvíle, kdy na mě příde takovej blbej pocit, jako esli to je takhle správně, že jsem jen jako pouhej vobjekt tlačenej dějinama, temnotou, do který nevidim, místo toho, abych je aktývně utvářel!

Nepovídám samozřejmě, že se todle pomyšlení nedá ouspěšně léčit pívem a rumem v ňáký dobrý společnosti, ale… jak si mě má někdo vážit, respektovat mě, když nic neznamenám? Jak se do mě má ta moje vysněná holka, co jsem eště nepotkal, zamilovat? Jsem sice blbej, ale tady mi jasně dochází, když se na to podívám reálisticky, že jako moc motývů a důvodů k tý nekonečný lásce k mojí nuzný vosobě asi fakt žádná labuť zatím nemá! Co jen s tím? Ale v týdle věci mi ten metál určitě pomůže! Bejt v novinách, to jste někdo, a bejt vysoce vyznamenanej operátor speciálních jednotek, to bude bašta! Jó, to se všecko změní!”

„Tak já vás rozptýlím, Švejku, abyste se nemusel topit v pochybnostech a přišel na jiné myšlenky, co říkáte! Vzhledem k úspěchu akce má pro nás velení další úkol, a ten se vám bude moc líbit! Vzhledem k vzrůstající společenské a ekonomické nestabilitě v Evropě se totiž máme aktivně zapojit do příprav obranných opatření pro případ vzniku kyber války!”

„Ééé?” podivil se Švejk. „To jsou ňáký ty roboti, nebo có? Ale slovu válka rozumim dobře, dyk jsem taky skoro voják, pane obrlajtnant! Holt se pokrokově doškolím!”

„Je vám s okamžitou platností svěřen nově založený odbor kybernetické bezpečnosti a elektronického boje, abyste si svoje vysněný metály mohl plně zasloužit! Jste přece IT specialista, tak jsem vás u velení vychválil až do nebes, že máte talent, a hluboký znalosti problematiky v malíčku!” smál se nadporučík Švejkovu nechápavému výrazu.

„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že já umím sotva vodeslat email, a najít na Internetu počasí. Tydle vomezený dovednosti na takovou velkou a speciálizovanou funkci asi nestačej, vobávám se!”

„Jen nebuďte zbytečně skromný, Švejku! Hned se můžete dát do práce. Vaší misí je průnik do centrálního armádního velení jisté supermocnosti, a krádež tajných dat o rozmístění jejich strategické výzbroje po světě. Maličkost pro formáta vašeho typu! A nenechte se chytit!”

„Todle skončí špatně,” zakňoural Švejk zoufale. „Ale rozkaz je holt rozkaz! Dejte sem ten počítač! Jdu na to!”

Švejk si přidělené PC chvíli zkušeně osahával, jako žokej nového závodního koně, zapnul ho, s vyplazeným jazykem kamsi pilně klikal, a následně plně potvrdil svou vysokou počítačovou gramotnost, když se na celou kancelář s mírně bezmocným výrazem zeptal:

„Nevíte někdo, co znamená tadle moc hezká modrá vobrazovka s hláškou ‚Havárie systému‘?”

Nevypadalo to příliš optimisticky, ale nakonec Švejk exceloval, když sepsal strategický materiál s názvem „Ženský a světová kyber bezpečnost”, který vzbudil zaslouženou pozornost až v OSN!

„V podstatě tam píšu,” vysvětloval pak Švejk nadporučíkovi, „že páč většina těch pachatelů jsou klucí, tak nejlepší bude, poslat na ně celou armádu ženskejch, která je ouplně rozhodí svým emocema prosyceným jinovým světem, rozprostře nad těma klukama sítě tužeb a potřeb a vyznání, nó a kde potom ty řízkové vezmou čas na ňáký ty internetový nepřístojnosti, který je dneska tak bavěj, když budou mít najednou plný hlavy lásky a citů, a místo škodlivejch kódů sepisovat akorát tak milostný básničky pro svý vyvolený, který budou záměrně moc náročný, a budou po nich žádat, aby se jim ty klucí celí voddali, pro splynutí duší?

Říkám vám, pane obrlajtnant – v blízký budoucnosti budou ženský bezpečně vyhrávat všecky války, jen vědět, jak naplno využít jejich speciálních schopností, jejich unikátního skrytýho talentu, kterej nesporně maj! A na to jsem expért, páč u nás v Libni máme skvělý poradkyně! Ty holky by si taky zasloužily metál, mohl byste se za ně nahóře kapičku přimluvit? Mohly by konečně nechat řemesla a taky si splnit dívčí sny…”

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com