Voranžová je barva naše

Ministerská písařka, co ji sem vytáhli z dlouho plánovaného relaxačního víkendu v Orlických horách, který namísto doma nahlášené kamarádky mínila strávit s tajným milencem, otevřela víko notebooku a začala psát.

Přísně tajné… Mimořádná ministerská porada dne… Možné bezpečnostní ohrožení státu… Neodkladná situace… Žádá se okamžité řešení na nejvyšší úrovni… Zneužití armádních zdrojů a chráněných informací… Speciální kvalifikace… Účastni…”

Když si povšimla Švejkova nepřehlédnutelného jména na seznamu účastníků porady, oprávněně se zarazila, a obrátila se na náměstka vedle. „Podívejte se…!” sykla.

Náměstek Kadlec, vyhlášený svou prudkou povahou a důsledným aplikováním metody ‚cukru a biče’, se jen usmál. „Paráda!” poděkoval jí, a již se tetelil, jakou má v rukou pořádnou munici pro tu radostnou chvíli, až půjde do tuhého, a bude moci ukázat svůj nekompromisní přístup, i hlubokou informovanost o významných detailech, co ostatním, nikoliv tak bystrým, unikly!

Zatím však mluvil druhý přítomný náměstek Polák, a nebyla to vůbec hezká řeč.

„Taková partyzánština! Kdo tohle schválil! Nikdy jsme nedali souhlas k týhle vaší hurá akci! Já se ptám, kdo je za to odpovědnej? Protože ten dotyčnej prostě nemá co dělat v ozbrojených složkách státu! Ano, pane kapitáne – Ministerstvo bude žádat velmi konkétní odpovědi o tom, kdo rozhodl o tomto totálním nesmyslu, který celou tu již tehdy velmi vážnou situaci ještě nadále zhoršil! A věřte mi, že tohle už se nedá jen tak schovat pod koberec… opozice nás v Parlamentu normálně sežere, a tuto laskavost někomu rádi oplatíme!”

Kapitán Novák z Vojenského zpravodajství, ke kterému náměstek mluvil, zůstával kupodivu ledově klidný, zatímco Švejk s nadporučíkem se jen divili, oč tu vlastně běží. Nebyli tady snad nějakým omylem? Nikdo si jich zatím ani nevšímal, a jen udiveně zírali na tu podivnou scénu.

Samotný ministr se taktéž tvářil velmi rozzlobeně, ale zatím jen přikyvoval svému podřízenému.

„Celá záležitost se tímto odebírá z vaší kompetence, a to s okamžitou platností!” oznámil náměstek Polák nakonec s vítězným úsměvem. „A to jméno chce mít pan ministr v pondělí ráno na stole! Nebo rovnou něčí žádost o dobrovolný odchod do výslužby z osobních důvodů. Ale tím to nekončí, to vás můžu ujistit! Takhle to… zvorat! Taková neprofesionalita! Někdo si zase hrál na kovboje a na hrdiny!”

Ministr zastavil tu prudkou řeč pokynem ruky. „Situace je nesporně vážná. Musíme udělat několik rozhodnutí. Otevřeně říkám, že stupeň bezpečnostního ohrožení státu by se za daných okolností měl zvýšit na ‚oranžový’, a to bezodkladně, než se o věci podaří získat více informací.”

V místnosti, kde bzučely rušičky odposlechu za okny s tabulkami ze speciálního skla, odolného proti rezonancím a tedy i funkci dálkových laserových mikrofonů, se rozhostilo napjaté ticho.

„To mi připadá přehnané, to se nezlobte, pane ministře,” vložil se do věci armádní generál Matoušek. „Souhlasím, že situace je vážná z hlediska pochybení, ke kterým ve věci dosud asi došlo, a nesporně na naší straně. Rozhodně se to ale netýká ohrožení státu jako celku! Průběh obou problematických operací jsme samozřejmě důkladně sledovali a nic nenasvědčuje existenci jakéhokoliv faktického rizika. Ostatně, oba objekty jsou stále pod pečlivým dohledem… toto prohlašuju na svou odpovědnost!”

„Tak to jste s těmi počty až moc skromný, pane generále!” chopil se náměstek Kadlec bez váhání šance. „Mne ve škole učili, že mezi čísly dva a osmnáct je docela podstatný rozdíl! A nemluvíme tu o prodavačích párků, ale špičkově vycvičených armádních specialistech, kteří vám před očima přešli k… protistraně!

Naše informace potvrzují, že za věcí prokazatelně stojí cizí výzvědná služba! Osmnáct vašich mužů! Šestnáct vojáků s expertní bojovou kvalifikací a tihle dva z armádní rozvědky – to už je pořádná síla! To je komando, které může zítra provést něco moc nehezkého! A vy to říkáte, jako kdyby si jen zašli na výlet do Prachovských skal a opozdili se s návratem do kasáren!”

Na to se nedalo nic říct. Někdo opravdu něco moc pokazil!

Alan Svejk - alansvejk@alansvejk.com

alansvejk@alansvejk.com